Yanneck Konda - SUNLIGHT Adventure Crew

Yanneck Konda pochází z jihoněmeckého Allgäu, ale dnes žije v rakouském Innsbrucku – tedy když je zrovna doma. Profesionální snowboardista a člen týmů Nitro a O’Neill je na cestách přibližně 130 dní v roce – od Číny až po USA, od Helsinek až po Kosovo. Nejnovější člen našeho týmu Adventure Crew už s obytnými auty něco zažil a má pro vás několik tipů…

Yanneck, jsi nejnovější člen týmu Adventure Crew. Čím ses do něj kvalifikoval?

Yanneck: Body z Flensburgu rozhodně ne! Spíš svou touhou po dobrodružství, chutí cestovat a povoláním profesionálního snowboardisty a filmaře, kvůli kterému opravdu hodně cestuji. Nejsem sice žádný starý mazák, ale začal jsem brzy a mám s cestováním velké zkušenosti.

I s obytnými auty?

V mládí to byl jediný způsob – a dodnes ho považuji za ten nejlepší. Hned jak nám bylo 18, vyrazili jsme surfovat, jeli jsme podél pobřeží z Francie až do Španělska. V zimě jsme zase byli na ledovci Kaunertal. Nebylo to ale s obytňákem, nýbrž s malým VW Polo a stanem. Ve všem jsme improvizovali. A klepali kosu. Z té doby jsem si odnesl jeden tábornický lifehack: Táborák obložíš velkými kameny, které pak zabalíš do deky a vezmeš si je s sebou do spacáku. Lifehack z dob bez nezávislého vytápění…

Ten už teď nepotřebuješ…

To ne. Tohle táboření bylo super. Ale všeho příliš škodí. Dnes mám s přáteli filmový tým @yas.snowboarding. Často býváme na cestách i několik týdnů v kuse, samozřejmě v chladnějších oblastech. Když jste celý den v terénu a vrátíte se promočení a potlučení, jste rádi, že máte opravdový domov, kde si můžete orazit a zároveň i udělat nějakou práci.

Jak jsi přišel na Sunlight?

Moje první zkušenost s velkým obytným autem byla právě se Sunlightem, když jsme natáčeli pro Nitro. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak skvělé je vozit si s sebou plnohodnotné bydlení, do kterého si můžeš zalézt, dát si horkou sprchu, probírat věci s ostatními na profesionální úrovni… Hlavně to musí sednout. A se Sunlightem to sedlo dokonale.

Rád si užívám zábavy s přáteli. Rád poznávám nové lidi a kultury.

Byl jsi také týmovým jezdcem, ale se závodní kariérou to úplně neklaplo, co?

Yanneck: Bohužel. Když mi bylo 16 let, musel jsem se rozhodnout: Buď na internát na základně v Berchtesgadenu s konečným cílem získat zlatou medaili – nebo ne. Nikdy jsem nebyl příliš soutěživý. Rád si užívám zábavy s přáteli. Rád poznávám nové lidi a kultury. Dodnes trávím hodně času v parcích, ale kdykoli jsou vhodné podmínky, vyrážím mimo sjezdovku. Přináší to úplně jiné výzvy. Nejde o to, kolikrát se zvládneš otočit kolem vlastní osy. Jde o estetiku, o načasování, o souhru s přírodou. Je to úplně jiná úroveň obtížnosti.

Unmute Switch to Fullscreenmode

Máš nějaký oblíbený spot, který bys nám výjimečně prozradil?

Yanneck: Už jsem to zmiňoval: Na konci zimní sezóny se dá stát u první stanice lanovky v Kaunertalu. Je to překrásné místo, daleko od ruchu. V noci koukáte na hvězdy a připadáte si jak na severním pólu.

Kam by ses chtěl určitě ještě podívat?

Yanneck: Těch míst je bezpočet. Aktuálně ale plánujeme letní wakeboardový trip Itálií.

Máš kromě horkých šutrů z chladných nocí ve stanu v rukávu ještě nějaké další lifehacky?

Yanneck: Vždycky mám u sebe podpalovač, protože miluji táboráky a KDYŽ JE TO POVOLENO, s chutí si ho rozdělám. Pak mám vždy s sebou skládací pilku, a to jak v obytňáku, tak v terénu, je to naprosto univerzální nástroj. Pohodlná křesla a reprák s pohodovou hudbou, trochu indie a reggae. S tím přečkáš všechno…